Psychologická poradna online

zadlužená alkoholička

Dobrý den. Je mi 17. Asi před dvěma lety jsme se s matkou a bratrem museli přestěhovat k matčiným rodičům(babičce a dědovi). Protože matka měla dluhy kam se podívala a veškeré peníze propila neměli jsme ani na nájem..Peníze ji sice dával její přítel který s námi žil od mých 3 let ale ty vždycky někam zmizely..Já jsem se matky vždy zastávala ve všem ji pomáhala co bylo potřeba. Vždy když přišla domů opilá dělala hrozné scény brečela po všech křičela.. A to i jak jsme byli s bráchou malí..Ale pak od nás její přítel odešel a matka to nezvládala už vůbec. Tak jsme se přestěhovali k babičce a dědovi kde slibovala že nebude pít najde si práci atd. Nedodržela nic pila pořád dál. Dokonce nám všem zkazila vánoce den před štědrým dnem přišla úplně mol.. Pak se to opakovalo skoro co druhý den. To už dědovi ruply nervy tak matku z domu vyhodil..Já to zvládala hodně špatně byla jsem na matku i přes to všechno hrozně upoutaná. Brácha ten byl o něco starší a věděl co je zač tak to nějak moc neřešil.. Matka šla bydlet na ubytovnu. Chodila jsem tam za ní ikdyž to byla hrozná dálka nosila jsem jí jídlo i cigarety.Pořád jsem byla ta hodná dceruška která vždycky všechno sežene..Jenže asi po 2 měsících začala pořád mluvit o tom jak pojede do itálie jak vydělá peníze a bude všechno zase v pořádku slibovala mi to každý den co jsem s ní byla. Pak odjela (jakože do itálie).Často jsme si psaly ona mi popisovala jaké to tam je že tam zrovna ted prší že před chvíli přišla z práce a tak..Všechno jsem ji to věřila. Až do dne kdy mi napsala rodina z čech..Jestli nevím kde je matka že tam asi 4 měsíce bydlela zadarmo pořád slibovala jak to vrátí z vydělaných peněz z itálie.. A tak jsme si začaly s p.Evou (tou rodinou) víc a víc psát a já se dozvídala horší a horší zprávy. Například že jsem ji volala z nemocnice nemohla jsem ani mluvit že jsem se chtěla na balkoně oběsit..Ano to řeka p. Evě aby měla důvod se opít. Taky jim tam vykládala jak mě lituje že mě děda neměl nikdy rád a udělala tam ze sebe chudáčka..Když jsem ji psala jak ji za to všechno nenávidím a že ji to nikdy neodpustím ani mi neodepsala:( Prostě mě odkopla jako kus hadru..Už je to něco přes rok co jsem ji neviděla..Jenže proč vám to všechno píšu..Už nevím co mám dělat jsem z toho úplně na dně. Vždy když o ni zase něco zaslechnu třeba týden nemůžu spát.Pravidelně každou noc brečím. Jsou to spíš úplné záchvaty než brek kolikrát se nemůžu ani nadechnout..Kamarádka mě vždy uklidňuje tím že to přejde že to bude dobré..Ale už to trvá hrozně dlouho a bolí to pořád stejně..Doma o tom neví nechci je s tím zatěžovat mají svých starostí dost..Můžete mi prosím poradit co mám dělat? Už fakt dál nemůžu myslím že to nezvládnu..Moc děkuju za odpověd.