Psychologická poradna online

záchvaty vzteku

anonym (22. 06. 2014)

dobrý den,mám 8 letou a 6 letou dceru,už asi rok nezvladám jejich výchovu,ta starší je tichá,šikovná,poslušná,chodí do školy do 1 třídy má samé jedničky prostě bez problému ale ta mladší je neposedná ,má potřebu pořád něco dělat,mluvit,odmlouvá,je tvrdohlavá,to bych ještě zvládla ale hlavním problémem je to že si ze mě dělají obě služku,po čištění zubů po nich musim uklízet koupelnu 20 minut,když se vslíknou a jdou třeba do vany tak oblečení sbírám po celém bytě,když jedí tak je bordel po celém stole a zemi a já mám zas práci na 20minut s vytíráním,co vezmou do ruky to jim odpadne a nechají se to válet,když si vezmou bonbony zbírám papírky po celém bytě a to je minimum toho co všechno dělají ,rok jim vysvětluji že si po sobě mají opláchnout umyvadlo,při každém jídle jim řikám at jedí nad talířem,celé dny jen na ne kričim at uklizejí,jsem alergická na bordel,dostávám z toho záchvaty vzteku,holky jsou obě zdravé,nijak mentálně zaostalé nevim proč kdyz jim jednu věc vysvetluju den co den ze to nedokaží pochopit nebo si zapamatovat,moje záchvaty se ale stupnují a dokonce jsem je uz i uhodila a pak je mi to lito,mam vysoký tlak a po záchvatu zuřivosti mám návaly a musim rozdýchavat bojim se toho abych nedostala nejaký infarkt nebo něco a holky nezůstali sirotci,na výchovu jsem sama.ráda bych aby se ke mě chovali jako k matce a ne jako ke služce,trápí mě žě kvuli uklidu,protože uklizim celý den na ně nemám tolik času kolik bych chtěla,nemám čas si snimi hrát nebo čist ,prostě od rána do večera jen uklízim,nemám žádný odpočinek a když náhodou na hodinku ůnavou usnu tak pak je byt vzhuru nohama.vše jim opakuju desetkrát a stejně to tak neudělaj.zkousela jsem jim to vysvetlovat po dobrém že si musí uklízet abych měla čas si snimi hrát ale druhý den to bylo znovu pak jsem časem začala křičet,postupem času už dostávám zachvaty a posledně už i dostali a druhý den stejně nechají bordel kudy projdou,nevim zda mám zajít snimi za nějakým odborníkem nebo jestli dělám něco špatně já,myslim že jsem vyčerpala všechny možnosti a nevim kudy kam.je vidět že když začnu řvát že ta starší dcera je vystrašená že má strach aby pak nezůstala nějaká zakřiklá,druhá dcera mi to nejspíš dělá schválně,pošlu ji večer spát a nesmí vylejzat nebo že dostane a ona stejne 15 krát vyleze a když nadávam tak ona se ušklibuje,když dostane tak zachvíly stejně vyleze a chce se pomazlit a tak je to se vším.jsem na dně a potřebuji poradit.dekuji moc za odpoved

RE: záchvaty vzteku

Mgr. Miroslava Pešlová (02. 07. 2014)

Dobrý den,



děkuji za Váš dotaz. Dovedu si představit náročnost Vaší situace.



Popisujete náročnost výchovy svých dcer, pravděpodobně jste na výchovu svých dětí sama. Situace, kdy je matka sama na péči svých dětí je velmi náročná. Neboť sílu na zvládání výchovy a rodičovství nemůže čerpat z partnerského vztahu, je potřeba více využívat i možnosti okolí ( prarodiče apod.). Nevím, zda jste s otcem dcer ve styku, zda se nějak podílí na výchově, zda spolu můžete sdílet běžnost dne. Možná, že je Vaše situace složitější, v případě, jestli je to jen trochu možné a otec jeví zájem o styk, ( i když má už jinou rodinu např.), bylo by dobré styk podporovat a rozvíjet. Nevím, zda Vaše dcery navštěvují nějaký kroužek, možná, že by stálo za zvážení zvolit i kroužek skautský ( nevím, zda se takto nyní přesně jmenuje ), do kterého se mohou přihlásit děti kolem 6 let věku. Tento kroužek může být velmi užitečný právě i Vám, neboť umožňuje v rámci poznávání a respektování přírody zažívat povinnosti při společných aktivitách, práci ve společenství, zodpovědnost apod. Rovněž umožńuje zažití "mužského světa" ( vedoucí muž ), který děti, které nežijí s tatínkem, nemají příliš dostupný. Jistě může být užitečný i jakýkoliv jiný sportovní kroužek. 



Určitě bývá dobré postupné nastavování povinností od předškolního věku. Někdy se osvědčuje vysvětli nutnost povinnosti v obecnější rovině:" Uklidit si talíř do dřezu je tvoje práce, ty jsi dojedla a je potřeba ho dát do dřezu, budu umývat nádobrí. To je moje práce. Chceš si jít hrát? Odpočinout si? Jasně, půjdeš, teď si odkliď..., já si pak taky půjdu odpočinout, protože potřebuju a chci.. ." Osvědčuje se popisovat důsledky:" Když to necháš na stole a neuděláš svou práci, rozčiluji se, křičím na tebe, jsem naštvaná. Mně se to nelíbí, určitě se ti to také nelíbí ." Povinnosti dát formou volby :" Je potřeba udělat.., uděláš to teď, nebo až...; budeš nejprve dělat tohle, nebo tohle..." Je důležité dávat jasné hranice, snažit se o důslednost. Je to náročné a dovedu si představit, že Vás to velmi vyčerpává. V situaci, kdy je člověk vyčerpaný, lehce se dostane do stavu, kdy jedná ve vzteku, do stavu záchvatu ( jak popisujete ), negativní stavy se skutečně mohou spíše stupňovat a zhoršovat zvládání péče.



Rodičům bývá nápomocná literatura o výchově, která je dostupná na trhu. Rovněž by bylo dobré, abyste zvážila možnost terapeutické konzultace, kde by byla možnost věnovat se podrobně tématu a zároveň hledat způsob a formu komunikace v případné následné terapuetické spolupráci.



Na Vaší cestě Vám přeji jen dobré.







Klinický psycholog Mgr. Miroslava Pešlová
Oldřichova 49
128 00 Praha 2

Tel.: +420 603 420 799
E-mail: mirkapesl@seznam.cz
 
Miroslava Pešlová - ZnamyLekar.cz
O MNĚ | SLUŽBY | CENÍK | PORADNA | ČASTÉ DOTAZY | BLOG | KONTAKT
Mapa stránek | © 2013 Vytvořilo 4WORKS Solutions s.r.o.