Psychologická poradna online
vztahy
Adéla (19. 03. 2014)Dobrý, mám problém ve vztahu se svou mámou v podstatě mám problém v tom jak se na ni koukat. Ráda bych začala od začátku. Otce jsem neměla a na mámu jsem byla hodně citově fixovaná, když mi bylo cca 8 let našla si přítele, jenže byl závislý na alkoholu a nerada bych to rozebírala dál, ale byl to tyran a máma neměla sílu ho opustit. Tehdy jsem musela zavolat policii aby ho vystěhovali, odešla jsem ze školy a našla si školu blíž k domovu abych mohla být s mamkou. Ted je situace taková, že mamka je hodně zadlužená, já studuji VŠ a s mým příjmem bych si mohla dovolit žít sama, ale vždycky jsem zůstavala s mámou s tím pocitem, že nemůže být sama a že potřebuje pomoc. Jenže to zašlo až tak daleko, že za ni splácím dluhy, rešim exekutory a tak. V podstatě mám uplně stejný obraz před sebou co se týče moji tety je ji 50 let a stále žije u mé babičky, babička ji živí, platí za ni dluhy a tak (nevim jestli je to nějaká dědičná nemoc :) ) Poslední dobou jsem začala vidět mámu v jiném světle, v podstatě ji začínám vidět, jako svou tetu- ženská, která není schopna se o sebe postarat a čeká až ji někdo pomůže, jenže i když to tak vidim tak je mi tahle představa nepříjemná a snažim se mámu omlouvat sama pro sebe. Kdybych přijmula, že to tak je tak bych zůstala uplně sama.
RE: vztahy
Mgr. Miroslava Pešlová (20. 03. 2014)
Dobrý večer,
děkuji za Vás dotaz. Dovedu si představit, že jste v náročné životní situaci.
Píšete, že začínáte pozorovat u své maminky chování, které jste si, když jste byla mladší, neuvědomovala. Což je přirozený proces vnímámí rodiče. Jako malí nemůže vyhodnocovat situaci dospěle, neboť komplexnosti situace nerozumíme, čím jsme starší, tím více máme možnost nahlížet a uvědomovat si svého rodiče v různých souvislostech. Právě přijetí svého rodiče takového, jaký je, je mnohdy těžší, neboť se nám některé vlastnosti nelíbí, taky k procesu přijetí je někdy potřeba delšího času. Je potřeba vědět, že každý ( rodič ) dělá to, co v dané chvíli umí nejlépe; pochopení a porozumění jeho chování, přijetí předchází. Co se týče procesu přijetí svého rodiče, zde se jistě nabízí možnost terapeutické spolupráce, která umožňuje věnovat se tomuto tématu.
Popisujete, že za maminku splácíte dluhy, dále sdělujete, že pozorujete podobnost chování své maminky s chováním tety. Zde by jistě bylo na místě zjistit si formou právního poradenství, jaké máte možnosti, neboť se musíte "chránit" a tím, že za druhé "řešíte" situaci Vy a i Vaše babička, nepomáháte druhému ke změně svého chování a sebe ohrožujete. Ptáte se na "dědičnost chování", v rámci tohoto tématu hraje hlavní roli kontext výchovy, jeho porozumění je rovněž tématem pro psychoterapeutický prostor.
Na Vaší cestě Vám přeji mnoho dobrého.
| Klinický psycholog Mgr. Miroslava Pešlová Oldřichova 49 128 00 Praha 2 Tel.: +420 603 420 799 E-mail: mirkapesl@seznam.cz Miroslava Pešlová - ZnamyLekar.cz |
O MNĚ | SLUŽBY | CENÍK | PORADNA | ČASTÉ DOTAZY | BLOG | KONTAKT Mapa stránek | © 2013 Vytvořilo 4WORKS Solutions s.r.o. |