Psychologická poradna online

Vztah s dcerou

Dobrý den, moc tě trápí vztah s mou dcerou (20m). Nikdy se moc nechtěla chovat ani nosit, nepokládala si na mě hlavu. Poprvé si hlavu položila na babičku, se kterou ale nejsme moc v kontaktu (to jí bylo 11m), hrozně mě to šokovalo. Dcera se nikdy nijak zvlášť mojí přítomnosti nedožadovala, přitom ale jsem s ní téměř pořád sama, babičky jsou daleko a manžel dost pracoval. V roce cca měla separační úzkost, která ale po 2m přešla a potom mě spíš tak lehce preferovala před manželem. Manžel chodí každý večer uspávat, vymohl si to a chce to dělat. Dcera občas pofňukávala, že chce ke mě, ale jak zavřeli dveře do pokojíčku, byl klid. Před 2m jsem poprvé od dcery odjet na 1,5 dne do nemocnice. Manžel tam za mnou s dcerou byly a ona ke mě vůbec nechtěla, křičela, že chce k tatínkovi. Když jsem se vrátila, odmítala jít od tatínka, vše musel dělat on, vůbec jsem se k ní nesměla přiblížit. Po měsíci se situace vrátila zpět, lehce preferovala mě. Jenže teď už týden trvá to, že když jí něco nechci dovolit, napomínám (slovně, dceru netrestám fyzicky, max. zvýším hlas, ale toho je jak šafránu), začne se propadat do větší a větší hysterie a volá tatínka. Jsem z toho hrozně nešťastná. Snažím se, abychom měly co nejlepší vztah, ale mám pocit, že nedokážu s dcerou ten pravý vztah vytvořit. O mazlení nestojí vůbec. Když se praští, snažím se jí vzít do náruče, ale vydrží tam tak 3 vteřiny, začne křičet "dolů" a brečí, chodí po bytě a nenechá se vůbec utěšit, nechce hladit, ruce mi oddělává. Poraďte mi prosím.