Psychologická poradna online

vztah po nevěřě

Dobrý den. Před 7 týdny jsem objevila pomocí manželova mobilního telefonu důvěrnou komunikaci s nějakou ženou. Není to tak, že bych slídila a kontrolovala. Přišla jsem do ložnice a manžel odecházel na záchod a pod postelí jsem viděla svítit mobil, šla jsem ho zvednout a tam byla ona sms- zřejmě jí zrovna psal a v tom jsem přišla já, tak mobil hodil pod postel a odešel.Když se vrátil, držela jsem ho v ruce,třásla se pak jsem se rozplakala. První jeho reakce byla , že se mu nemám hrabat v mobilu.Pak řekl, že je to jeho věc a já se nemám do toho plést, že si to vyřeší sám. Zhroutila jsem se a zoufale plakala. Asi v té chvíli mu teprve došlo, co vlastně udělal. Držel mě v náručí a jen říkal já jsem s ní nespal a už jsem to ukončil. Později jsem se dozvěděla, že je to čerstvě rozvedená kolegyně z práce a že se do ní zamiloval.Nescházeli se , pouze spolu mluvívaly v práci psali sms a maily. Přesto tenhle pro mě trochu virtuální vztah bral velmi vážně až osudově. Důvod proč to uděla? Ani moc nevěděl.Jen se posledních několik měsíců cítil nějak nespokojený a ani nevěděl proč. Dřív než jsem se to dozvěděla se sám rozhodl, že dál v tom vztahu zajít nechce a nemůže, není typ člověka který by unesl někomu lhát a za zády něco vyvádět, nechtěl se cítit jako "šmejd". Přesto láska k té paní přetrvávala dál. Bylo vidět jak některý den je se mnou a chvilku šťastný, jindy zase duchem nepřítomen. Byl to pro mě velký šok, ale dohodli jsme se, že to nějak spolu zkusíme urovnat. Jsme spolu 8 let a máme 6 - tiletou holčičku, kterou velmi miluje. Jsem už jednou rozvedená a z předchozího vztahu mám 20-tiletého syna a 15 -tiletou dceru , kteří žijí s námi. Problém je v tom, že ta druhá "paní" mu neustále píše milostná vyznání, což mnohé koplikuje. Pokaždé vidím jak ho to zase na chvilku táhne k ní. Řekl mi, že prostě nemůže milovat dvě ženy najednou a po bolestivém rozhodování si vybral mě , protože ví, že máme dobrý vztah a může v něm být i dál-časem šťastný.Jsem poměrně silná osobnost a většinu situací zvládám až s děsivě ledovým klidem. Ale teď se totálně hroutím, nemám o tom s kým mluvit, navenek se snažím být silná, nad věcí a doma nedělat zbytečně dusno.Jiné dny o samotě pláču. Nevím jak dál. Manžel je z toho zničený, protože přes to všechno vidí jak se trápím, navíc musí řešit tu druhou, která se ho nechce vzdát připomíná mu jak moc se milovali, takové emocionální vydírání. Přesto se jí mockrát už snažil vysvětlit, že jí má rád, ale že já jsem prostě ta jednička. Asi to všechno vypadá, že je zase v pořádku. Nějak to jako výhru necítím. Nemohu pochopit proč byl na ní tak silně emociálně vázaný, když jí ani nepolíbil, ani nedržel za ruku či cokoliv jiného fyzického. Bojím se, že to nějak přestáváme psychicky zvládat a to oba jsme z toho strašně zdeptaní. Bojím se , že se to celé pokazím tou její "věčnou přítomností", jako by mi pořád dýchala na záda.Manžel mě pořád ujišťuje že chce být se mnou, ale asi mu už docházejí síly. Nevím jak dál. Martina