Psychologická poradna online
Velky strach
Lia (09. 07. 2014)Dobry den, asi ako vsetci co tu prispievaju aj ja som v zivotnej situacii kedy si neviem dat rady sama so sebou a tak potrebujem pomoc. Od mala som bola skor melancholik. Zapodievala som sa pocitmi, analyzovala myslienky... Detstvo nebolo velmi stastne. Nasi sa rozviedli ked som mala 13, kvoli tomu, ze otec mal milenky a dost casto chodil po nociach. Videla som matku preplakat noci. Financne sme tiez na tom neboli dobre a k pohode neprispievalo ani to, ze matka je dost velky pesimista. Vzdy som si myslela, ze som silny clovek, lebo vsetky tazke zivotne situacie som dokazala zvladnut, aj ked to nebolo lahke. V puberte som mala velke problemy s potenim v spolocnosti. Hanbila som za to, ale casom to preslo. Tu a tam ma ovladla zla nalada, depka, ale to casom tiez vzdy preslo. Momentalne mam priatela a zijeme s polu v zahranici. Mame sa radi, avsak casto som cele dni sama, lebo je v praci. Odchod od mami a neustale jej stazovanie ma vycerpavaju, nove prostredie, neschopnost si najst pracu, nizke sebavedomie a samota. Mam pocit, ze som na nic, casto premyslam aj nad tym preco ma ma moj priatel rad. Ovladaju ma pocity strachu, uz takmer so vsetkeho. Bojim sa uz aj vlastnych myslienok. Objavili sa u mna aj nocne mory, v ktorych ma stale niekto napadal. Myslela som si, ze to je kvoli tomu, ze som mala velky strach v novom byte a citila som sa neista. Premyslam nad tym, ze mnohokrat uakzovali v telke, ze niekomu preplo z nicoho nic a ja sa bojim, ze sa to stane mne. Stale sa kontrolujem, aby som nemyslela negativne. Snazim si pustat hudbu, ist sa prejst a mysliet pozitivne, ale nie je to prirozdene, ja si tie myslienky vnucujem. Ten strach sa stupnuje. Posledne dni citim velku beznadej. Stale placem, bojim sa co so mnou bude, ci to niekedy prejde. Chcem byt znovu stastna a uzivat si zivot ako predtym. Uz neviem ako dalej. Som zmatena, je to normalne? Som normalna? Preco zrazu prezivam tieto pocity, ked pred tym som na take veci nemyslela? Prosim o radu.
RE: Velky strach
Mgr. Miroslava Pešlová (21. 08. 2014)
Dobrý den,
děkuji za Váš dotaz, zároveň se omlouvám za opožděné reagování. Byla jsem dlouhodobě mimo online poradnu.
Dovedu si představit, že zažíváte náročné stavy.
Popisujete, že nyní žijete v zahraničí s přítelem, v současné době nepracujete, zažíváte pocity strachu, vnímáte, že jste plačtivější, míváte děsivé sny.
Člověk často v situaci, kdy je na novém místě, má dosti volného času, nezná okolí a nemá ještě vytvořené "zázemí vztahů" kolem sebe, může zažívat úzkostné pocity, pocity strachu. Tyto pocity často vyvstávají, poněvadž člověk má příliš mnoho času, žádnou pravidelnou aktivitu, často zažívá nesnáze při nedostupnosti práce, nemá kolem sebe přátelé a novost prostředí, které je člověku neznámé a tedy i nejisté, může vyvolat řadu pocitů, které popisujete a které mohou zasahovat až směrem k pochybnosti nad sebou sama. Cesta pomoci bývá cesta aktivity. Některé ženy v obdobné situaci, kdy jejich partner chodí v zahraničí do práce a ony nemají práci, často chodí do školy a učí se jazyk ( nebo navštěvují kurz ), využívají takto možnost v zahraničí se naučit a procvičit např. angličtinu. Ve škole rovněž lze navazovat a rozvíjet nové vztahy, které jsou velmi důležité k tomu, aby se člověk na cizím místě s místem začal sžívat a cítil se v něm dobře. Jistě máte přátelé, se kterými můžete být přes internet v kontaktu, rovněž i s rodinou je potřeba třeba jen takto, kdyt to jinak nelze, vztahy pěstovat. Vztahy s blízkými nám velmi pomáhají v náročných životních situacích. Dovedu si představit, že situace práce je nelehká, možná, že forma brigády, nejrůznější aktivity bude postupně dostupnější. Zároveň i místo, kde žijete, je třeba si vytvářet, aby se člověk zabydlel - kytky, fotky, obrázky - jakákoliv tvořivá činnost. Jsou jistě aktivity, které Vás baví, tyto je potřeba rozvíjet, konat. Dále je potřeba si den plánovat, ráno vstát, snídaně, aktivita ( procházky, cvičení, práce ), obděd, nějaká tvořivá práce, kontakt s blízkými, navazování přátel, večeře, spánek ( neležte např. až do poledne v posteli, ale skutečně je potřeba se trochu přinutit ). V případě, že by se stavy spíše prohlubovaly a znemožňovaly by běžné fungování a zvládání dne, je vhodná farmakoterapeutická léčba, zároveň by jistě byla žádoucí léčba psychoterapeutická.
Na Vaší cestě Vám přeji jen dobré.
| Klinický psycholog Mgr. Miroslava Pešlová Oldřichova 49 128 00 Praha 2 Tel.: +420 603 420 799 E-mail: mirkapesl@seznam.cz Miroslava Pešlová - ZnamyLekar.cz |
O MNĚ | SLUŽBY | CENÍK | PORADNA | ČASTÉ DOTAZY | BLOG | KONTAKT Mapa stránek | © 2013 Vytvořilo 4WORKS Solutions s.r.o. |