Dobrý den moje pětiletá dcera se od malička bojí bouřky ,bohužel při poslední bouřce stále na zahradě když zahřmělo od té doby se bojí chodit ven a když jsou jen malé mraky prý se bojí mraků že bude zase bouřka snažila jsem se jí to vysvětlit.Když jí dvakrát řeknu aby šla se mnou ven tak půjde ,ale bude pořád u mě. Nebude si hrát, běhat jen sedět u mě. Nedávám jí kvůli tomu ani do školky. Poraďte mi prosím co dělat. Mám ji to pořád vysvětlovat ,nutit ji chodit ven trvá to sice jen druhý týden ale mě to hrozně trápý. Objednala jsem i bylinky přímo na strach,.zatím jsem je nedávala.Asi má nějaké období strachu, protože párkrát řekla, že se bojí i tmy nebo pavouků a to nikdy neměla.Moc děkuji za radu Lucka
Dobrý den,
děkuji za Váš dotaz. Dovedu si představit, že si děláte starosti o svou dceru.
Předškolní věk se svoji bohatou fantazií a s magickým myšlením je obdobím, kdy u většiny dětí pozorujeme značné množsví přechodných strachů, často z hmyzu, ze tmy, strašidel apod.
Určitě by bylo dobré, aby dcera opět začala chodit do školky. Zároveň by bylo dobré, abyste podporovala a vytvářela situace kontaktů ostatních maminek i s dětmi ( hřiště, společné procházky ), aby dcera opět začala zažívat pozitivní zážitky z pobytu venku. Kontext situace, kdy jde s kamarádkou na procházku, podporuje zaměřování pozornosti na kamarádku, ne na obavné situace. Velmi podstatný je způsob reagování rodičů na reakce dítěte. Citlivější rodiče přenášejí své reagování na dítě a tím ( nezáměrně ) strach , obavy u dítěte zvyšují. Důležité je nepředpřipravovat dítě na zvládnutí situace negativní formou:"Určitě se tam nebudeš bát." Spíše posilovat zvládnutí pozitivním přesměrováním pozornosti:"Pojďme ven, je tam moc dobře na sluníčku a musíme se podívat, zda už vykvetly..., je potřeba okopat jahody, aby sis na nich mohla pochutnat." V případě, že se dcera po pobytu venku k tématu strachu nevrací, nepřipomínat; v případě, že ano, pak ocenit krátce situaci:"Vidíš, že jsi to zvládla, venku bylo opravdu dneska moc dobře V případě, že stále opakuje, že má strach, reagovat formou, že děti někdy mívají strach, ale že to brzy přejde. Někdy mohou napomoci dětské příběhy s tématikou zvládnutí určitých obtíží. Rovněž může napomoci, když Vy sama řeknete, že jste se taky někdy bála, ale že to přešlo.
V případě, že by obavy i po výše navrhovaných změnách přetrvávaly, nebo se zhoršovaly, bylo by dobré, abyste využila možnosti terapeutické konzultace.
Na Vaší cestě Vám přeji jen dobré.
Klinický psycholog Mgr. Miroslava Pešlová Oldřichova 49 128 00 Praha 2 Tel.: +420 603 420 799 E-mail: mirkapesl@seznam.cz Miroslava Pešlová - ZnamyLekar.cz |
O MNĚ | SLUŽBY | CENÍK | PORADNA | ČASTÉ DOTAZY | BLOG | KONTAKT Mapa stránek | © 2013 Vytvořilo 4WORKS Solutions s.r.o. |