Dobrý den, je mi 16 let a asi tři roky jsem zamilovaná do staršího muže (37). Měla jsem ho ráda jako malá, stále jsem vyhledávala jeho přítomnost. Minulý rok jsem se rozhodla, že mu to řeknu. Vzal to v pohodě, nabídl mi, že se buď můžeme přestat vídat, pokud se bojím, nebo že můžeme pokračovat v občasném setkávání se (situace byla taková, že jsme se občas potkali ve městě a když jsme měli čas, zašli jsme na kávu, potkávali jsme se na táborech, kam on jezdil jako vedoucí a já praktikant nebo na přípravných schůzkách tábora). Dal mi čas na rozmyšlenou a já nakonec zvolila dál se potkávat. Asi po třech měsících už jsme si smlouvali i schůzky přes telefon, v únoru jsme spolu spali a od té doby jsme spolu. Řekla jsem to svému kamarádovi, který se mě zeptal, jestli jsem si jistá, že mu nejde jen o sex. Začala jsem se tou otázkou zabývat a jsem si jistá, že mu jen o sex nejde a že mě miluje. Ale stále se mě ptá, jestli mi tohle a támhleto nevadí, ujišťuje se, jestli neděláme něco špatného, že jsem o tolik mladší... Navíc se bojím, že se to doví moje rodina, která má problémy s páry, které jsou věkově hodně vzdáleni od sebe. Ale nedovedu si představit, že bych s ním nebyla. Je tak velký věkový rozdíl špatný? Děkuji předem za odpověď.
Dobrý den,
děkuji za Váš dotaz, zároveň se omlouvám za opožděné reagování. Byla jsem dlouhodobě mimo online poradnu.
Dovedu si představit, že zažíváte situaci, kterou můžete prožívat jako velmi konfliktní. Na jedné straně prožíváte vztah, na straně druhé se nemůžete se vztahem"plně těšit" s blízkými (rodiči), neboť tušíte spíše negativní reakci. Tento konflikt musí být jistě velmi náročný.
Větší věkový rozdíl nepředstavuje vždy stejnou situaci. Jiné je např.,když jde o partery ve středním věku, kteří mají již nějaký vztah za sebou, jsou za sebe plně zodpovědni. Jiná je situace mladé dívky, která ještě není zletilá, žije ve společné domácnosti s rodiči a třebaže jistě zažívá intenzivní vztah s partnerem, v mnohém je ještě na rodičích závislá ( např. nepracuje, nemá pravidelný příjem, aby mohla platit samostatné bydlení ), takže není ještě plně zodpovědná sama za sebe. Tedy vztah člověka, který není plně zodpovědný za sebe s druhým partnerem, který za sebe zodpovědný je. Další otázka, která se nabízí, je situace muže, se kterým máte vztah ( jestli má rodinu, děti..). Píšete, že se partner ujišťuje, zda není něco ve Vašem vztahu špatně – jistě i on přemýšlí nad Vaším vztahem. Další otázkou je, jaké máte očekávání od Vašeho vztahu, co Vám vztah umožňuje, poskytuje. Vzhledem k tomu, že vztah tajíte, jistě Vás to stojí nemalé úsilí Často při navázání vztahu do vztahu vnášíme své potřeby a očekávání (často si je neuvědomujeme), většinou si je začneme uvědomovat, když nastanou obtíže ve vztahu, my se opakovaně rozcházáne a můžeme tedy stále opakovat podobnou chybu (tedy např.díky naší potřebě, kterou očekáváme). Toto vše však spíše představuje otázky a témata pro terapii, níže Vám zašlu kontakt na terapeuty, kteří pracují na pojišťovnu. Bylo by vhodné, když byste zvážila možnost terapie, která by Vám mohla napomoci odpovědět si na otázky, které si kladete a dospět k uvědomění si svých potřeb, přání a možností.
Na Vaší cestě Vám přeji jen dobré.
https://snzr.uzis.cz/viewzz/rzz.htm
Klinický psycholog Mgr. Miroslava Pešlová Oldřichova 49 128 00 Praha 2 Tel.: +420 603 420 799 E-mail: mirkapesl@seznam.cz Miroslava Pešlová - ZnamyLekar.cz |
O MNĚ | SLUŽBY | CENÍK | PORADNA | ČASTÉ DOTAZY | BLOG | KONTAKT Mapa stránek | © 2013 Vytvořilo 4WORKS Solutions s.r.o. |