Psychologická poradna online

problém ve vztahu-tchyně

anonym (26. 05. 2014)

Dobrý den,chtěla bych poradit ve vztahu.Jsme s přítelem čtyři roky,vše bylo v naprostém pořádku,vůbec jsme se nehádali,ale nastal problém tchyně,jeho matka.Přítel si myslí že ji nemám ráda,ale to tak vůbec není.Ona se na mě upnula a začala být na mě závislá.Nemůžu se ani hnout,pořád ji mám za zády,když na ni nemluvím,protože už jsem z ní vystresovaná,tak jsem hned špatná,že ji nesnáším,to ani nepíšu že máme společnou kuchyň,to je katastrofa.Když chci uvařit,tak mě stojí za zády a hned si běží stěžovat,že od ní nechci aby nám uvařila,když to dodělám tak jde hned vařit a dává mě chutnat,kdo to má lepší,já nechci ale s nikým soutěžit.Kdyřž jsem řekla přítelovi,aby mě udělal kuchyň,tak místo porozumění se do mě pustil,jak jsem hrozná já a že ji nesnáším,to tak ale není,jen ji nemůžu mít pořád za zády.Abych vše uvedla na pravou míru,tak přítel je rozvedeny a má ve své péči syna,protože jeho první žena to nevydržela a utekla taky.Ten jediný je při mě a dokonce mě řekl,že se to babice povedlo mě s tátou rozeštvat.Prosím vás o radu,zda v tomto vztahu vydržet a nebo ne.Už to mám ale nějak v sobě a najednou mám pocit,že chci odejít.Bylo by toho více na psaní,ale to by bylo moc,tak děkuji aspoň za malinkou radu.Děkuji a přeji hezký slunný den.

RE: problém ve vztahu-tchyně

Mgr. Miroslava Pešlová (03. 06. 2014)

Dobrý den,

děkuji za Váš dotaz. Dovedu si představit obtížnost celé situace.

Soužití 2 generací bývá nesmírně náročné, neboť je potřeba vydefinovat si vzájemně hranice a možnosti společného soužití. Každá rodina má svá vlastní pravidla, zvyky, které při společném soužití si nemůže plně udržet, ale musí se na nich dohodovat – jedná se o stálé vylaďování se a o hledání způsobu vzájemného soužití. Při sdílení společné kuchyně je věc ještě obtížnější, neboť snacha si "nese s sebou svou kuchyň", své navyklosti. A přináší je do situace "kuchyně tchně", dle které se dosti dlouhou dobu ( společného soužití rodiny ), věci vytvářely – "udávala jim tón." V tomto směru je potřeba, aby dítě rodičů, u kterých se společně žije, dokázalo tuto náročnou situaci "ustát", poněvadž jinak "plachtí" mezi ženou a matkou. Ustát - znamená chovat se s plným respektem k rodiči ( děkovat za nabízené možnosti ), ale zároveň jasně definovat své možnosti, podporovat rodiče v definování svých možností a k hledání společného. Potřebuje to rovněž moudrost rodiče, aby nevytvářel podmínky konfliktů mezi sebou a partnerem dítěte, např. za případným účelem získání větší přízně svého dítěte. Rovněž je potřeba, aby partner, který žije rodičů svého partnera dokázal – a je to skutečně jistě náročné - do jednvat a dohodovat se. Uplatňovat své zvyky a respektovat druhé, snažit se dohodnout:" Dnes vaříš ty, zítra já." Při vaření druhého nechat prostor jemu v kuchyni, toto chování komentovat:" Když vaříte, nebudu tady s Vámi, potřebuji si udělat jinou práci, jsem ráda, že uvaříte." Sdělit takto rodiči partnera, že se s ním počítá, při vaření a že se respektuje jeho kuchyň, ale to samé potřebujete i Vy. Snažit se jasně a zároveň taktně a neútočně sdělit své potřeby při vaření:" Když vařím a jsme tady spolu, asi jsem nervózní, že se mi to nepovede, chci Vás poprosit, jestli bych při vaření mohla tady být sama. Když bych něco potřebovala, určitě bych se Vás zeptala. Děkuji."

Tento mejl nemůže vystihnout všechny možnosti. Vaše přemýšlení o odchodu je téma, které obsahuje mnoho souvislostí a bylo by dobré, když byste zvážila možnost terapeutické konzultace, kde byste mohla více porozumět svým potřebám, uvědomit si souvislosti, možnosti.

Na Vaší cestě Vám přeji jen dobré.





Klinický psycholog Mgr. Miroslava Pešlová
Oldřichova 49
128 00 Praha 2

Tel.: +420 603 420 799
E-mail: mirkapesl@seznam.cz
 
Miroslava Pešlová - ZnamyLekar.cz
O MNĚ | SLUŽBY | CENÍK | PORADNA | ČASTÉ DOTAZY | BLOG | KONTAKT
Mapa stránek | © 2013 Vytvořilo 4WORKS Solutions s.r.o.