Psychologická poradna online

RE: paranoa

Dobrý den,

děkuji za Váš dotaz, který díky naléhavosti Vašich myšlenek je napsaný dosti propleteně, nejasně.

Dovedu si představit, že Vás trápilo odloučení od rodičů. Člověk, který přemýšlí, jak věci dopadnou a trápí se tím, své prožívání projevuje i ve svém chování k ostatním. Potřebuje možná více projevované opory od druhých, možná potřebuje o bolestném tématu více hovořit, možná je "nevrlý" k projevům ostatních, možná má "ostřejší" výpady vůči ostatním, možná lže a předstírá, možná se spíše uzavírá do sebe – reakcí může býti velmi mnoho. Často si této souvislosti (příčina - smutek a reakce - chování) není vědom. Možná, že některé popisované chování je blízké Vašemu chování, možná, že se v něm můžete vidět.

Píšete, že jste smutný z reakce okolí, že máte pocit, že jste přišel o přítele, domníváte se, že se na Vás okolí "divně kouká", přemýšlíte, zda věřit ostatním, píšete o svých pochybách. Někdy člověk může díky trápení (odluka rodičů) zažívat pocit ohrožení svého bezpečí domova. Přemýšlí, jak to dopadne s mámou a s tátou a toto přemýšlení ho znejišťuje. Může také začít přemýšlet nejistě směřem k ostatním, ve smyslu, zda jim věřit apod. Tyto myšlenky se projeví v jeho chování, že se spíše straní ostatních. Může čekat, že ostatní se budou chovat stejně jako předtím, budou jej vyhledávat, kontaktovat, ale on sám "vysílá signály" do okolí, že moc ostatním nyní nevěří ( díky své zkušenosti – odluka rodičů ). Pak se i někdy stává, že si člověk začne myslet, že se ho ostatní straní a "divně" na něj "koukají" a věcem, kterým by nevěnoval pozornost, přikládá jiný význam (např.nedívají se na mě, takže se se mnou asi nechtějí bavit). Je to hodně dáno tím, že člověk sám se tápí a odtahuje od ostatních, více se "zaměřuje" na negativní záležitosti, může zažívat častý pocit nespravedlnosti a odtažitého chování od druhých. Váš dotaz jste nazval paranoia, což představuje vztahovačnost. Možná, že i Vy sám přemýšlíte o tom, zda se na Vašem prožívání vztahovačnost podílí.

Napomáhá, když "jdu směrem k lidem", nestraním se ostatních. Začnu kontaktovat kamaráda a své blízké. Samozřejmě být v blízkém kontaktu i s rodiči, kterým jistě můžete říci, jak jste prožíval jejich odluku. Nevím, zda sportujete, ale jistě by bylo dobré, když byste měl pravidelný prostor na sportovní aktivitu, měl pravidelnou stravu a dostatečný spánek. Pravděpodobně se musíte i soustředit na učení, takže by bylo dobré si na ně vyčlenit prostor v přibližném čase. Možná, že se zpočátku budete muset trošku do aktivit nutit, což je přirozené, ale postupně to půjde lépe a lépe. V případě, že by nedocházelo ke zlepšení, spíše byste se cítil hůře, bylo by dobré s rodiči domluvit odobrnou pomoc.

Na Vaší cestě Vám přeji jen dobré.