Psychologická poradna online

Nevím jak dál

Dobré ráno, určitě ano, děkuji. Ráda si domluvím termín konzultace. Asi vše souvisí se vším, bojím se ale aby to nemělo i nějaký zdravotní dopad. Moje matka trpí Parkinsonovou chorobou (to je další věc, která není snadná a možná bych si ráda s Vámi i o této situaci popovídala... při nějaké další konzultaci jestli mohu.. chápu, že je mamka nemocná vážnou chorobou a není to pro ní vůbec snadné, avšak totálně stagnuje, nechodí ven, když tak jenom jede někam autem, říká že nemůže už vůbec chodit, podle mě je to tím že prostě nic nedělá, strašně přibrala a cítí se mizerně - vždy to byla krásná ženská a teď asi ví, jak vypadá.. myslím, že by nemuselo být tak zle, kdyby pořád jenom neseděla doma, nabízela jsme jí, ať jde se mnou s kočárkem asopň kkousíček, že budem odpočívat, ale ne.. že je unavená.. že až jindy atd.. Navíc taťka je hrozně utahaný, děla vše a mamka se pasuje do role kdy jenom sedí a říká co má taťka dělat, tomu je blbý jí cokoli říct.. nevím, někdy se mi zdá, jakoby situaci občas zneužívala, taťka je takový ten dobrák, ale hrozně sešel.. vždycky to byl chlap, který se líbil - i moje kamarádky mi říkaly, že mám pěknýho tátu :-) , ale teď je utahany a zdá se mi nešťastný, mamka mu nedopřeje žádné koníčky, když jí něco řekne, tak mamka hnedka říká no jo, jsem Vám na obtíž.. ale tak to není. Nevím jak jím pomoct a také mě to trápí.. Abych se vrátila ještě k sobě.. je tomu asi tak týden.. roztřásla se mi ruka.. bojím se aby to nebylo k tomu, pověděla jsem to právě i mamce a maka mi říkala hlavně buď v klidu, bojím se aby se mi něco takového také nerozjelo.. je to možné? Bohužel ale má situace mě moc trápí.. Je to opravdu nejspíš tím vztahem.. víte včera jsme si dali skleničku, připravil to můj partner, dokonce zapálil i tu svíčku, to bylo fajn.. dokonce povídal i o dalším miminku.. ale já prostě nevím proč, nějak intuitivně cítím,. že něco není v pořádku.. Chtěla jsem využít příznivé atmosféry a promluvit si s ním, opravdu si vůbec nejsem jistá, zda-li ke mě ještě něco cítí nebo zda-li necítí něco k někomu jinémum, říkala jsem mu to klidně, ale on zase vybouchl, že ho s tím obtěžuju, že kdyby někoho měl tak se mnou není a kdyby mě neměl rád, tak tady se mnou taky není. Ale proč tedy se tak rozčiluje... včera byla hezká příležitost na hezkou intimní chviličku jestli chápete, ale on nechtěl.. že prý se mu nechce.. i když jsme se políbili přišlo mi to zvláštní.. když mu říkám že každá žena potřebuje slyšet taky že jí má ten její rád a že se mu líbí.. tak že on mi to prostě nebude říkat, že až bude chtít tak mi to řekne, jenže on mi to neřekl už strašně dlouho.. Říkal že jsem chudinka, že si to dělám sama, tím že ho takle otravuji.. Možná by bylo lepší stagnovat, včera jsem mu už řekla,to si mám teda najít někoho jinýho, že by to měl říkat on a on mi odvětil najdi.. Vím ale že ledaccos, co řekne tak nemyslí, ikdyž to vypadá věrohodně. Prostě se v tom plácám, včera jsem si chtěla v klidu o naší situaci promluvit, a´t je jasno, né= prostě to nejde. Nevím přoč z něo cítím chlad, proč se na mě nepodívá tak hezky jako třeba před měsícem.. Nevím, mít tak sílu nechat to být, ale nechci žít v nejistotě.. a vím, že tím jak mě to trápí vypadám čím dál tím hůř i se tak cítím a to nám rozhodně nepřidá.. Vám moc děkuji za Vaše odpovědi a budu ráda když se setkáme. Hezký den. Lenka