Psychologická poradna online

nevěra

anonym (08. 06. 2014)

Dobrý den, měla jsem pár vztahů trvajících od 2-3 let. Pokaždé, až na jednu výjimku, jsem svého přítele podváděla. Nikdy mi to nijak nevadilo, ale teď si nevím rady. Jsem 5 let vdaná a mám třetího milence. Nedokážu si říct ne. Můj manžel nebyl vychovaný k žádným projevům lásky, nikdy mi neřekne, že mě miluje, nikdy mě nepohladí, nikdy mě neobejme a poslední cca 3 roky spolu nemáme žádný intimní vztah. Můj poslední vztah nepatřil zrovna k těm lepším a od svého partnera jsem utekla. V tu chvíli jsem si řekla, že už nikdy nechci nikoho milovat, protože mi tolik ubližoval. Potkali jsme se s manželem, u kterého jsem si byla jistá, že mě nikdy neopustí a nikdy mě nenechá na holičkách a nebude mi nikdy ubližovat. Řekla jsem si, že je to ten správný muž do života, což tvrdím i teď. Nedovedu si nikdy představit, že bych byla bez něj. Ale chci také lásku. Svého prvního milence jsem potkala tři čtvrtě roku po svatbě, zamilovala jsem se do něj, ale samozřejmě to nešlo, pak jsem otěhotněla, s manželem, ale pár dnů před tím, než jsem to zjistila seznámila jsem se s dalším mladým mužem, do kterého jsem se zamilovala. S prvním milencem to skončilo a když jsem byla asi ve 3 měsíci manžel odmítal mít se mnou jakýkoliv intimní vztah, řekla jsem si fajn. Spala jsem s druhým milencem a nic jsem neřešila. Měla jsem pak dost náročný porod u kterého byl i můj manžel, jakýkoliv sex byl pro mě nepředstavitelný, ale jak jsem brzy zjistila, nebylo to porodem, ale manželem. Nedokážu ani pomyslet na to, že by se mě nějak dotýkal atd. Můj vztah s druhým milencem po narození miminka po roce skončil a obnovil se s prvním milencem se kterým jsem strávila v létě jedno pracovní odpoledne a poté večer, kde jsem prožila něco neuvěřitelného. Zamilovala jsem se znova a pár týdnů jsem byla úplně v rauši. Asi nikdy jsem tohle neprožívala. Samozřejmě to vyprchávalo. Chtěla jsem další dítě, musela jsem se proto vyspat se svým manželem, první sex byl šílený, abych usnula musela jsem si dát 3 panáky. druhý už byl lepší a po třetím jsem otěhotněla, naštěstí se to povedlo takhle až mě napadlo, že je super, že s ním nebudu muset spát minimálně rok a půl. 3 měsíce po porodu jsem byla u rodičů a musela jsem odjet zařídit pár věcí. Takže mi vzniklo večerní volno, sešla jsem se s kamarádkou a seznámila jsem se s třetím milencem. Když jsem se s ním sešla a ptal se mě co očekávám (myslel, že budu chtít chodit na párty a aby mi něco kupoval)řekla jsem mu, že chci jen, aby byl se mnou. Můj manžel je totiž neustále pryč. Je fajn, že nás dokáže dobře finančně zabezpečit, ale nikdy s námi netráví čas, cestuje po celém světě a já si připadám, že si mě vzal jen kvůli tomu abych mu porodila děti a starala se o něj. Připadám si jako služka, absolutně mě nebere jako rovnocenného partnera, vím, že je lepší, dokázal toho strašně moc, ale já jsem jeho manželka a ne nějaká služka, dokonce mě ani neposlouchá, když mu něco říkám. Má svůj svět, když přijde domů z práce, pohraje si chvíli s dětmi a pak už chce mít klid, dívat se na seriál a chodí spát asi až 2 hodiny po tom, co usnu. Vím, že si s milenci vyplňuji volný čas, chodíme spolu na ,,rodinné" výlety a trávím s nimi hezké večery, ale nejde to tak dál. Nechci to, ale vím, že když to všechno skončím budu víc nešťastná, než jsem teď. V tuto chvíli se mám aspoň na co těšit, ale potom už na nic. Nemám skoro žádné kamarádky, díky tomu že mám peníze a dokážu být cílevědomá a dosáhnout všeho co chci, že jsem s holkama z práce nikdy nechodila pít a lovit chlapi a neřešila jejich blbé problémy. Takže jsem s dětmi pořád sama, nemůžu mít žádné koníčky, protože nemám kdo by mi pohlídal děti, když chci někam ven, musím zaplatit chůvu. Na manžela se nemůžu v tomhle nikdy spolehnout, nevydrží s něma. Maximálně hodinu a to mi ještě vyčte, že jsem byla např. u kadeřníka nebo cvičit. Že prý si užívám života. Ale to, že on neustále chodí na večeře, cestuje a baví se, to už nevidí. Já jsem jen doma. A jsem už z toho hrozně unavená a mám pocit, že už nic nezvládám.

RE: nevěra

Mgr. Miroslava Pešlová (17. 06. 2014)

Dobrý den,

děkuji za Váš dotaz. Dovedu si představit, že zažíváte náročné chvíle.

Popisujete své vztahy, svůj postoj a způsob chování k jiným mužům a ke svému manželovi. Trápí Vás, že s manželem netrávíte více času a k Vašemu způsobu trávení volného času máte rozporuplné pocity. Píšete, že Vám chybí kontakt s blízkými, s přáteli, píšete, že se cítíte někdy sama.

Je velmi časté, když člověk zažívá nespokojenost, nenaplnění potřeby sdílení a blízkosti, neuspokojivé trávení volného času, nerozvíjení sebe sama, svých možností a dovedností, zažívá obavy z budoucnosti a klade si otázky smyslu, pak se může často cítít velmi vyčerpaný a může zažívat pocity, že nezvládá to, co potřebuje. Poněvadž neví, "kde vzít sílu" na zvládání denního života.

Právě pro porozumění okolností, které souvisí s obtížemi, které popisujete, pro uvědomění svých možností a rozvíjení sebe sama, by bylo vhodné, abyste zvážila možnost terapie.

Na Vaší cestě Vám přeji jen dobré.





Klinický psycholog Mgr. Miroslava Pešlová
Oldřichova 49
128 00 Praha 2

Tel.: +420 603 420 799
E-mail: mirkapesl@seznam.cz
 
Miroslava Pešlová - ZnamyLekar.cz
O MNĚ | SLUŽBY | CENÍK | PORADNA | ČASTÉ DOTAZY | BLOG | KONTAKT
Mapa stránek | © 2013 Vytvořilo 4WORKS Solutions s.r.o.