Dobrý den, když jsem se seznámila s přítelem tak mé neteři byli asi 2 roky.Vždy když za mnou přítel přijel,tak jsme ji brali na procházku a on jí dovezl nějakou sladkost.Sestra byla ráda,že měla hlídání.Vše bylo dlouhou dobu v pořádku,ale jak malá rostla,tak se začala více projevovat a podle mého jí sestra vše dovolila.např.jí něco zakázala a když malá začala brečet nebo se vztekat tak jí to povolila.Mému příteli to začalo vadit a měl tendenci ji tak nějak vychovávat.Občas na ni zakřičel a dokonce to dospělo i k facce.Neteři bylo asi 5 let a odehrálo se to zrovna na rodinné oslavě před zraky sestry a jejího manžela(ten celé dny pracoval, takže s malou moc času netrávil)Ani Vám nebudu popisovat co se tam odehrálo.Jde o to, že teď je neteři 8 let, chodí do druhé třídy,ale ještě teď někdy ráno brečí,že chce být s maminkou a nemá ve třídě žádnou kamarádku.A já mám špatné svědomí z toho, jestli její přecitlivělost nezpůsobil můj přítel..On to neměl v dospívání lehké,když mu bylo 15let odešel od nich otec (který mamku bil) a on svoji mladší sestru pomáhal mamce vychovávat..Miluju ho,vím,že by mě nikdy neuhodil.Momentálně se s neteří stýkám už jen sama,protože přítel k sestře odmítá chodit.A neteř svého skoro strýce ani nepozdraví,jen když ji napomeneme.Ale ona vlastně sama od sebe nepozdraví jako první nikoho..Děkuji za Váš názor
Dobrý den,
děkuji za Váš dotaz. Jistě Vás celá situace trápí.
Každá rodina si vytváří svá vlastní pravidla způsobu života a má své výchovné zásady. Naše výchovné postoje jsou velmi ovlivňovány našim vlastním modelem rodiny ( v dětství ), samotni rodiče "jsou vedeni" svými dětmi učit se korigovat své vlastní postoje v přístupu k dětem, uvědomovat si hranice atd. Je časté v sitauci hlídání dítěte, že se hlídající snaží uplatňovat a uplatňuje své vlastní zásady. Svým způsobem k chování dítěti a k druhým ukazuje jiné způsoby přístupu k lidem, své postoje; často v situaci hlídání jsou "respektována" pravidla hlídajícího. Bývá užitečné, když se rodič aktivně informuje o prožitém času hlídajícího s dítětem, nebo je o něm hlídajícím informován. Rovněž je dobré, když rodič hlídajícímu sám aktivně sdělí, na co dítě reaguje, jaké má zvyky, tedy doma vytvářená pravidla. Je zde však namístě, aby si hlidající uvědomil, že musí respektovat výchovné postoje rodičů dětí a ve společné situci ( hlídající i rodiče ) rozhodují vždy rodiče a hlídající by neměl "vychovávat". Rovněž by měl být hlídající sám sebou korigován ve svých projevech chování směrem k dítěti a formu případných fyzických trestů konzultovat s rodičem. Dovedu si představit, že člověka může "dráždit nevychovanost" dítěte a že se může snažit o "aktivní nápravu", je však potřeba mít na vědomí své místo hlídajícího a ne rodiče. O svých výchovných "rozporech" je možné s rodičem debatovat, ale je to "minové pole" a najít způsob, jak rodiči sdělit odlišnost vidění, bývá někdy velmi obtížné a ne každý rodič je ochoten přistoupit k debatě bez toho, že by se bránil a rozhovor bral jako přínos. Osvědčuje se vyjádřit svůj postoj ( neútočně ) a s plným respektem k postoji rodiče. Samotná výchova je velmi náročná věc, stále se jí učíme a někdy je důležité si uvědomit, že hlídající má dítě na určitou dobu – výsek. Neméně důležitou roli hraje vlatní zkušenost být rodičem. Ona totiž mnohá přesvědčení o výchově, která si partneři dávají v situaci, když sami nemají dítě, se "modifikují" vlivem rodičovské role, rodiče často zjišťují postupný pokles ve svých nárocích.
Ke stavům Vaší neteře ( plačtivosti ) se nemohu vyjadřovat, neboť nevím, za jakých okolností probíhají, jaká je situace doma.
Na Vaší cestě Vám přeji jen dobré.
Klinický psycholog Mgr. Miroslava Pešlová Oldřichova 49 128 00 Praha 2 Tel.: +420 603 420 799 E-mail: mirkapesl@seznam.cz Miroslava Pešlová - ZnamyLekar.cz |
O MNĚ | SLUŽBY | CENÍK | PORADNA | ČASTÉ DOTAZY | BLOG | KONTAKT Mapa stránek | © 2013 Vytvořilo 4WORKS Solutions s.r.o. |