Psychologická poradna online

Jak dál

Dobrý den, píši,jelikož sis Vámi bohužel nemohu domluvit sezení, mé tříměsíční miminko má neštovice. Již jsem Vám sem psala a vy jste mi vždycky dobře poradila. Torchu se Vám pokusím připomenout,ale vím, že máte spousty příběhů a je možné, že si mne nevybavíte. Mám s přítelem teď delší dobu krizi,nebo měla.. dřív mi toho spousty povídal, hezkého, pak se změnil, pořád říkal co dělám špatně, dokázal mi nedávat nebo se mnou nemluvil, samozřejmě jsme měli i světlé chvilky. Když se narodil malý bylo vše chvilku zase hrozně hezký, než to zase zklouzlo k hádkám a k neustálým přítelovým vítkám. Poslední dobou jsem se to snažila neřešit,ale stejně se pořád snažila aby byl spokojený on (i celá má rodina), jenže dlouho mi nebylo nic opětováno. Nevím co bylo tím podnětem, ale něco se ve mě zlomilo, najednou se s nim nedokážu smát, pořádně ani bavit, náladu mám tak nějak pořád nijakou,i když spíše špatnou, jen děti mě z toho na chvilku dostanou. Přítel si toho všiml, ptá se co mi je a asi se i začal snažit. Řekla jsem mu, že jsem takle smutná a že už takle nemůžu,že nechci aby to skončilo, ale že by se musel ke mě nejdřív začal chovat hezky abych mohla být zase šťastná.. nejdřív se -skoro- urazil, ale pak se opravdu začal asi snažit..občas sice udělá nebo řekne něco,co mě zamrzí nebo zpátky odtáhne (i když nechci, a dost to souvisí i s tím mým teďka nulovým sebevědomím, že se cítím naprosto ošklivá a stačí mi když se na někoho dýl podívá a je mi na nic.. i když i mě teď zase kolikrát řekl že mi to sluší, že se mu líbím.. možná to jen teď všechno chápu proti sobě a není důvod.. ale moc dlouho se k ěmě choval jednou nahoru jednou dolu.. Nutně cítím, že se potřebuji dát do kupy, nechci o něj přijít, ale nějak nenacházím sílu to rovnat a smát se, prostě se v tom plácám.. možná to přítelovi došlo a opravdu se snaží a já se prostě nemůžu vzpamatovat a pomáhat mu s naším novým začátkem. Nevím.. Děkuji za odpověď. S přáním hezkého dne. Lenka Bernardová