Dobrý den, je mi 37,žiji s manželkou 16 let,máme tři děti 11,7,5. Za ty léta jsme měli bezpočet,hezkých a "horších" období.Myslím že jsme vždy vše ustáli i díky tomu že jsme spolu dokázali mluvit a pochopili se.Asi vše začalo,tím že manželka nastoupila znovu do práce(v březnu 2013).Jelikož máme děti ještě poměrně malé,nezbývalo,než si rozdělit směny tak aby byl neustále někdo doma.Například není možné,abychom měli oba odpolední a děti byly sami doma,až do noci.Takže přes týden se vlastně vůbec nevidíme,nebo jen max 15 minut sejdeme se jen v sobotu a neděli.Manželka si zvykla řešit věci po svém a beze mě,takže i když máme společný víkend,tak si připadám že ani neregistruje,že s ní žiji taky já.Začala se zajímat o různé "alternativní" směry a vědy jak získávat energii jak na sobě pracovat,např.4 dohody atd,má za sebou různé kurzy tohoto zaměření.Říká že potřebuje najít sama sebe,avšak nějak mě při tom vytěsnila ze svého života.Nejraději by odešla na rok např.pomáhat dětem do Afriky,nebo si osvojila 2 další děti na své péče,nebo prostě zachránila svět...ví že já její "nadšení" nesdílím,ale tak nějak jí to je jedno,protože má pocit že jí tím omezuji.Snažím se vymýšlet různé výlety bez dětí,abychom byli zase chvíli sami,aby také pochopila moje pocity, ale je to asi zbytečné-bývá to sice docela hezké,ale většinou stejně řešíme jen její hledání osobnosti a po návratu je všechno zpět...popravdě mě už i její nápady docela deptají,žiji ve velké nejistotě a nevím jestli odejde ode mne,nebo do světa,nebo nepřivleče např.bezdomovce,aby mu pomohla.A jelikož s ní nesouhlasím, jsem vlastně ten padouch,který jí brzdí "ve vývoji".Dokázali jsme si o tom promluvit,ale nedošli jsme k žádnému řešení,její cesta se úplně odklonila od té mojí.Už jsem z toho opravdu vyčerpaný a abych pravdu řekl,jako jediné rozumné východisko pro mě začíná být rozvod.Už to trvá příliš dlouho,mám jí stále rád,ale nemůžu žít s člověk který mi nedává lásku zpět a který řeší jenom sebe a "energii z vesmíru".Tak se ptám,je lepší být nešťastný do konce života s člověk kterého nezajímáte,anebo se rozejít a ublížit tak dětem?Já to řeším tak že zůstávám,ale lehko mi z toho není a opravdu netuším jak to dlouho ještě vydržím...
Dobrý večer,
děkuji za Váš dotaz. Dovedu si představit, že zažíváte náročné období.
Píšete, že ke změně došlo návratem ženy do pracovního procesu. Toto období bývá obecně obdobím náročnějším pro celou rodinu, neboť se rodina musí "adaptovat" na novou situaci. V rámci vývoje vztahu partneři prochází řadou proměn ( i blízkosti, vzdálenosti ). Někdy se žena po mateřské dovolené potřebuje více "vymezit" nejen od rodičovské role ( v rámci potřeby nalézání pracovní role ), ale i v partnerském vztahu. Často za tímto procesem stojí i naplnění potřeb, které ji už určitou dobu scházely, byly nenaplňovány.
Popisujete Vaší snahu vytvářet situace, kdy se ženou můžete mít na sebe čas bez dětí, sdělujete, že jste si dokázali promluvit, ale nedošli jste k řešení, nyní Vás začala napadat možnost rozvodu. Nabízí se možnost zpracování Vaší zátěžové situace v rámci párové terapie. Zde by byl právě prostor na Vaše vzájemné potřeby, očekávání a nacházení společné cesty; nebo také cesta směrem k rozchodu.
Na Vaší cestě Vám přeji jen dobré.
Klinický psycholog Mgr. Miroslava Pešlová Oldřichova 49 128 00 Praha 2 Tel.: +420 603 420 799 E-mail: mirkapesl@seznam.cz Miroslava Pešlová - ZnamyLekar.cz |
O MNĚ | SLUŽBY | CENÍK | PORADNA | ČASTÉ DOTAZY | BLOG | KONTAKT Mapa stránek | © 2013 Vytvořilo 4WORKS Solutions s.r.o. |