Psychologická poradna online

Dcera 5 let - ředitelka MŠ navrhuje psychologické vyšetření

Dobrý den, včera mi bylo ve školce při vyzvednutí dcerky, na chodbě v letu, sděleno, že by bylo potřeba nechat ji vyšetřit psychologem (rovnou s návrhem kam máme jít a že nám vše bude domluveno, jen potřebují souhlas). Důvodem k tomu to kroku je, podle slov paní ředitelky, že dcerka stále mluví "přes někoho" a minulý týden se trochu počůrala (o příhodě víme, zazmatkovala na toaletě - stalo se to jednou za celý školní rok, jinak potíže v tomto směru nemá. Mluvení "přes někoho" znamená (z našich vlastních zkušeností) zřejmě to, že dcerka v rámci své bezmezné fantazie používá ve chvílích nejistoty něco jako berličku, v rámci hry se převtěluje do oblíbených pohádkových postaviček a zvířátek. Například: doma zahodí papírek, chceme, aby ho sebrala a dala do koše, když nemá nejvstřícnější náladu a nechce se jí papírek uklidit, chvíli se brání a nakonec podlehne se slovy: "já to sbírat nebudu, udělá to kočička" vezme plyšovou kočičku a spolu s její pacičkou papírek sebere a uklidí. Její oblíbené hry se odehrávají hlavně v hlavě, vymýšlí si příběhy a celou rodinu do nich zapojuje, každý dostane roli a nebo hádáme kdo zrovna je. Ráda maluje, i v obrázcích si takto hraje, k obrázku vymyslí spoustu věcí co namalovaní panáčci a zvířátka dělají, kam jdou, kdo s kým bude mít svatbu ... Ve školce se často stává, že dostává napomenutí, aby nekreslila pořád takové obrázky (má vždy období kdy maluje jedno téma několik týdnů než se to změní a zaujme ji něco nového), ona to těžce nese a trápí se tím, někdy už si ve školce kreslit nechce raději vůbec a nebo si obrázek tajně složí a dá do kapsičky u zástěrky. To se mi nezdá dobré, když jde o kreslení jen tak pro zábavu, v rámci hraní, cílené úkoly společné pro celou třídu ve školce jinak plní dobře. V kolektivu se zapojuje hůře, děti její fantazírování všeobecně moc dobře nepřijímají, posmívají se jí, ale několik kamarádů a kamarádek přece jen má a s těmi je zase velmi ráda, zvláště jeden chlapeček je pro ni dlouhodobě báječný partner, říká, že jí ve všem rozumí. Jinak je dcera v pořádku, veselá, přemýšlivá, citlivá, velmi dobře mluví a barvitě se vyjadřuje, počítá bez problémů přes dvacítku, zná písmena, zajímá ji čtení, podle nálady samozřejmě někdy také zazlobí, ale většinou hodná, do školky přes některé drobné nesnáze (viz. výše) chodí pořád poměrně ráda. Mám pocit, že tím mluvením "přes někoho" si vytvořila vlastní způsob jak ve školce vše zvládnout a překonat určitou nedůvěru k učitelkám. Ta nedůvěra je zřejmá, ale dokud se nedělo nic závažného (dcera neodmítala chodit do školky, učitelky si na nic nestěžovaly), raději jsem do věcí nezasahovala. Vím, že jako matka mohu být možná zbytečně přecitlivělá a šokovaná tím návrhem na psychologické vyšetření, nebráním se mu nijak urputně, přesto se mi to nezdá a ráda bych si to ještě rozmyslela. Osobně mám pocit, že dcera je v pořádku, jen se trochu vymyká většině, má svůj svět, netouží být středem pozornosti, vyžaduje spíš individuální přístup a pochopení a snad čas pro to, aby její osobnost dozrála (straší nás, že se vše musí vyřešit, aby obstála ve škole). Uvažujeme s manželem ještě jednou se sejít s paní ředitelkou, vyžádat si přítomnost i dceřiny učitelky a ještě jednou vše probrat, protože z toho nejsme moudří, za každý další náhled bych však byla velmi vděčná. Děkuji