Dobry den, pisu Vam dnes po dalsi epizode agresivniho vybuchu, ktery se odehral mezi mnou a manzelem vcerejsi noc. Nevim si uz rady a zacinam mit pocit, ze z toho vseho numim najit cestu ven a hlavne,cestu spravnou.. ktera by byla i tou nejlepsi pro meho 2-leteho syna. S manzelem jsem spolu 4 roky, rok jsme spolu predtim chodili a cyklicky se u nas opakuji epizody, kde on tvrdi.. ze ho ja vyprovokuju a nasledne on reaguje nenavistnymi vulgarizmy a nadavkami.. strkanim me na zem a vcera i tim, ze me chytil pod krkem a zacal dusit... Manzel je velice inteligentni clovek a velmi dobre si uvedomuje jak nepricetne se choval, ale vzdy az po incidentu.../jeho tatinek byl nasilny alkoholik/ manzel se sam nekolik let lecil a nekolikrat vyhledal psychoterapeutickou pomoc. Je tady cizincem a proto svou roli spoustece sehrava i pocit vykoreneni a osameni... Navic, ja musim uznat, ze si sama resim svoje nezpracovane veci od rodicu a ne vzdy reaguji jak bych chtela.. vcera jsem se i fyzicky branila.. Nevim co delat,... manzel chce aby jsme oba dva zacali chodit na terapii spolecne.. a zustali spolu. Tvrdi, ze me/nas/ miluje a ja vim, ze to je pravda. Navic, je prikladny otec. Nedokazu sama v sobe pochopit, jak muzu jeste porad milovat muze, ktery me dokaze takovym zpusobme ponizit a ja mu chci dat sanci... Myslite, ze je to spravne? Neohrozuji tim sebe a i meho maleho synka? PRosim o radu. Dekuji. Sama se snazim v dohledne dobe vyhledat odbornou pomoc.
Dobrý večer,
děkuji za Váš dotaz a omlouvám se za opožděné reagování, poradna nebyla z technických důvodů v provozu.
Dovedu si představit náročnost celé Vaší situace. Píšete, že se manžel několik let léčil, několikrát vyhledal psychoterapeutickou pomoc a že tatínek manžela byl závislý na alkoholu. Z dotazu není jasné, z jakých důvodů byl v léčbě – zda rovněž alkohol, zda agresivnímu chování předchází např.požívání alkoholu, zda se v době léčby agresivní chování vyskytovalo, zda z léčby a terapeutické péče vyplývala pravidla, doporučení – jak to pak bylo u manžela s jejich dodržováním.
Je jistě na místě, že v případě násilného chování manžela, se obáváte o sebe sama a o Vašeho syna. Přemýšlíte, jakým způsobem se na konfliktní situaci podílíte a kladete si otázku, co Vás přesvědčí v tom, že ve vztahu dále setrváváte navzdory zažívání ponížení díky opakovaným zkušenostem. Chování manžela po incidentu, kdy člověk lituje svého chování, je časté v obdobných případech, ale většinou je stále opakující se - jak uvádíte. Právě Vaše popisovaná pravidelnost výskytu násilného chování, které vede až k tělesnému ohrožení, může spadat pod projevy tzv. Domácího násilí. Je jistě velmi vhodné, abyste v dohledné době vyhledala odbornou pomoc, kde budete mít prostor zvážit manželem navrhovanou partnerskou terapii, zároveň Vám níže zasílám odkaz na stránky zaměřené na tématiku domácího násilí, zahrnují rovněž prevenci násilí.
Přeji Vám jen dobré na Vaší cestě.
http://www.rosa-os.cz/
Klinický psycholog Mgr. Miroslava Pešlová Oldřichova 49 128 00 Praha 2 Tel.: +420 603 420 799 E-mail: mirkapesl@seznam.cz Miroslava Pešlová - ZnamyLekar.cz |
O MNĚ | SLUŽBY | CENÍK | PORADNA | ČASTÉ DOTAZY | BLOG | KONTAKT Mapa stránek | © 2013 Vytvořilo 4WORKS Solutions s.r.o. |