Psychologická poradna online
7letý syn
Šárka (07. 04. 2014)Dobrý den, mému synovi je 7 let, chodí do 1. třídy. Mám problém s jeho, docela teď už častým, chováním. Dám pár příkladů: Ráno vstane, je v pohodě...oblékne sebe, někdy i tříletou sestru a pak třeba jen po nevinném připomenutí, že si má vzít mikinu, se začne vztekat..ale takový ten vzteklý, suchý brek a křik a to se děje i třeba po příchodu ze školy, kdy celou cestu se se mnou baví úplně normálně...nebo: za něco mu třeba vynadám nebo, když už toho mám za 14dní dost, tak dostane přes zadek a pak si někam sedne a má řeči typu..jsem úplně na nic, vůbec mě nepotřebuješ, jsem blbej, už nikdy nebudu jíst, protože chci umřít a Ty to chceš taky apod. Jsem z toho zoufalá, protože já, a jsem si jistá, že ani jeho otec, jsem mu NIKDY nic takového neříkala....nesnižuju mu sebevědomí, protože vím, jak to dopadá(ne tedy z vlastní zkušenosti, ke mně se tak taky nikdo nechoval)ale hrozně mě to mrzí a trápí, bojím se, že si to bude opakovat tak často, až tomu sám uvěří...a přitom si o něm myslím, že je chytrý a šikovný ( a nejen já)a taky mu to říkám, ale on si pořád vede svou...pak ho to na čas přejde a pak znovu. Ještě bych měla říct, že s jeho otcem jsme byli zhruba rok a půl od sebe, ale snažila jsem se, aby se stýkali ,i když otec chvílemi zájem moc neprojevoval. Teď se zase stýkáme. Nevím, jestli mám se synem jít někam do poradny..potřebuji alespoň poradit, jak se v těchto chvílích mám chovat....připadám si vždycky jako strašně špatná matka. Děkuji za odpověď a přeji hezký večer
RE: 7letý syn
Mgr. Miroslava Pešlová (13. 04. 2014)
Dobrý večer,
děkuji za Váš dotaz. Dovedu si představit, že když zažíváte některé projevy chování syna, mohou ve Vás vyvolávat obavy a otázky, jak těmto projevům porozumět.
Píšete, že se syn mívá náhlé stavy vzteku. Nepopisujete, jak dlouho trvají, zda jste zjistila, jestli se opakují spíše v některých situacích, resp. se na ně vážou. Tyto projevy mohou mít nejrůznější příčinu. Uvádíte, že žijete s tatínkem odděleně, možná, že této siutaci předcházelo náročnější období pro Vás všechny, kterému byl Váš syn rovněž přítomen a tyto projevy odpovídají náročné změně. Rovněž jeho reagování může souviset s nástupem do školy, který s sebou přináší jiný režim dne, pravidelnou přípravu do školy, zátěž školního vyučování apod. Také se nabízí otázka Vašich ( Vás a tatínka) výchovných přístupů k synovi, zda např.nepřevládá neshoda mezi Vámi ( v povolení x nepovolení, důslednost x rozvolněnost ), výchovné rozpory mezi rodiči v dítěti mohou způsobovat neporozumění, "zmatek" a dítě na to nějak reaguje. Např. jeden rodič něco povoluje a podporuje, druhý tutéž věc odmítá apod.
Píšete o sebepodceňujícím a sebeobviňujícím chování syna. Nevím, za jakých okolností došlo mezi Vámi a tatínkem k rozchodu, jakým způsobem bylo vše synovi sděleno, jak probíhá komunikace nyní atd. Někdy u dětí může vznikat přesvědčení, že za "rozchod rodičů mohou ony", což je potřeba uvést na správnou míru. Je pravdou, že období rozchodu rodičů, změn styku s dítětem, je čas velmi těžký a je přirozené, že děti reagují. Rovněž píšete, že bylo období, kdy tatínek o styk se synem neměl zájem. I tato skutečnost se může výrazně podílet na prožívání Vašeho syna ve smyslu, že se může vnímat jako "nedostatečně hodnotné, když o něj táta zájem nemá".
Určitě by bylo dobré, abyste zvážila možnost konzultace u terapeuta.
Na Vaší cestě Vám přeji jen dobré.
| Klinický psycholog Mgr. Miroslava Pešlová Oldřichova 49 128 00 Praha 2 Tel.: +420 603 420 799 E-mail: mirkapesl@seznam.cz Miroslava Pešlová - ZnamyLekar.cz |
O MNĚ | SLUŽBY | CENÍK | PORADNA | ČASTÉ DOTAZY | BLOG | KONTAKT Mapa stránek | © 2013 Vytvořilo 4WORKS Solutions s.r.o. |