Psychologická poradna online

3letý syn opožděný vývoj řeči a problémy

Dobrý den, obracím se na Vás s problémem, který nás trápí u našeho 3letého syna (3r+2měs.) Nevím zda to může býti podstatné, ale po porodu nedýchal, byl kříšen, do rizik. poradny jsme chodili 1rok, ale jeho vývoj je prý zcela normální. Od narození byl trošku hyperaktivní, fyzicky byl velmi šikovný, ve 4měs. už péroval na kolínkách, chodit začal v 11měs., od 1roku nespal přes den, problémy s usínáním trvají někdy i dosud (nejhorší období bylo vě věku 2let, kdy neustále vylézal z postele, ikdyž jsme u něho stále byli a zklidňovali ho, ale on proti únavě bojoval aktivitou. Nemyslím si ale, že byl byl vyloženě hyperaktivní, jelikož na věci, které ho baví se soustředit dokáže). Každopádně mě trápí jeho psychický vývoj: do 2,5let byl jak neřízená střela, rozhazoval hračky, ale nehrál si s nimi, byl negativní, vzteklý, lítostivý (což taky trvá dodnes, ale v podstatně menší míře). Upozorňuji, že naše rodinné vztahy jsou dobré, v rodině vládne klid a dobrá atmosféra, nepoužíváme tělesné tresty a snažím se mu maximálně věnovat, vše popisovat, ukazovat, učit ho, rozhodně nesedí u TV, je to milované dítě, na mě více fixované. Bohužel do 2,5let nejevil zájem o nic, nebyl u něho žádný pořádný oční kontakt s okolím, poté nastal zlom a od cca 32měs. na něm vidím velké zlepšení - teď již více reaguje, začal si hrát s hračkama (málo ale hraje, sám tedy zcela vyjímečně), začal konečně říkat slova a zajímat se o knížky. Dle pediatra je zcela zdráv, pouze má opožděný vývoj řeči, který prý považuje zvlášť u chlapců za normální a jelikož půjde na podzim do školky, tak by to neřešil. Umí už docela hodně slovíček, ale většinou je řekne špatně, věty netvoří, pouze o 2-3slovech, neskloňuje, nemá tendenci si povídat, nestále spíše něco hlučně vykřikuje. Já mu pořád čtu, ale on u pohádky stejně moc nevydrží, začne se nudit, ikdyž se snažím gestikulovat apod., tak se zaměřujeme na to, co ho baví (knížky s auty apod.)...No abych se dostala k jádru věci: v dětskem kolektivu je zkrátka jiný, nezajímají ho a neúčastní se her, nerespektuje pravidla, je tedy pravda, že do kolektivu moc nechodíme, moc známých s malými dětmi nemáme a když jsem s ním chtěla chodit do kroužku, tak tam absolutně nespolupracoval, válel se po zemi a neposlouchal. Chodili jsme tedy tam, co ho baví, tzn. na tělocvik a hřiště, ale tam byl většinou samotář..Všichni mi říkají, že zlom nastane ve školce, ale chci se zeptat, zda by nebylo zapotřebí nějaké psychologické vyšetření či logopedické (pediatr mi řekl, že je na to malý a že on tam prostě spolupracovat nebude). Jinak se mi zdá šikovný, co ho baví mu jde, ale autorita žádná. Určitě nejsem ten typ maminky, co vše dovolí a rozmazluje, snažím se ho vychovávat co je dobré a co ne, ale přiznám se, že si s ním moc nevím rady, probrečela jsem už pár nocí, manžel jezdí domů pozdě, babička funguje 1x do týdně, takže na výchovu jsem spíše sama.. Zkoušela jsem vše, pakliže jsem něco zakázala, tak to na něj neplatilo, negativně to byl už vůbec problém, takže nyní se snažím o tzn. laskavou přísnoust, která asi funguje nejvíce...