Představuje psychoterapii, která podněcuje vlastní sebeozdravné zdroje klienta, pracuje s jazykem a významem dysfunkčně působících událostí klienta, s jeho předpoklady.  Zaměřuje se rovněž na interakce (jednotlivých členů rodiny) ve vztahu k předkládanému problému, pomáhá rodině v případě rodinné terapie přizpůsobit se vývojovému stádiu rodiny, které ji přísluší.